BRNO – S provozem rozsáhlého městského rekreačně sportovního a odpočinkového zařízení Riviéra v Brně – Pisárkách seznámil brněnské zastupitele KSČM ředitel městské společnosti Starez sport Jan Urbanec.
Ročně na 80 000 návštěvníků tam užívá zejména přírodní bazény plněné filtrovanou vodou z vovovodního řadu za 200 000 Kč, sportoviště i klidovou část okolo nevyužitého chátrajícího zámečku – někdejšího ředitelství Parku kultury a oddechu. »Okolo zámečku, kde užívají klidu v zeleni maminky s kočárky, se občas konají koncerty a jiné kulturní akce. Zámeček s restaurací a sály by se dal opravit a vrátit do starých časů, kdy kypěl plesy, slavnostmi a společenskými událostmi. Mnoho Brňanů se v něm naučilo tancovat. Dovídáme, že představitelé magistrátu chtějí klidovou polovinu areálu okolo zámečku přeměnit na velké dopravní hřiště s celoročním povozem dopravních učeben v zámečku. Megalomanský a dle mě nevhodný záměr s námi nikdo nekonzultoval. Věřím, že po komunálních volbách vedení radnice takový záměr přehodnotí,« kroutil udiveně hlavou ředitel Urbanec.
V druhé polovině areálu jsou v bývalém původním říčním korytě Svratky už více než 100 let modernizované největší otevřené koupaliště v ČR, nové šatny pro plavce i plážové sportoviště. V 70. a 80. letech byla Riviéra nejnavštěvovanější rekreační zařízení v Brně, navštěvované více, než Brněnská přehrada v době jejího rozvětu před obdobím letního bujení zdraví škodlivých sinic. »Povoz Reviéry stojí ročně 12 milionů korun. Městské pokladně by mohla ušetřit zamýšlená instalace slunečních jímačů energie – kolektorů k ohřevu vody v bazénech se zvětšením teploty vody v nich o dva stupně. Tím lze prodloužit koupací sezonu a navýšit příjmy. Bněnská Riviéra má obrovský, v současnosti nevyužitý odpočinkový, rekreační a kulturní potenciál k obnovení slávy někdejšího Parku kultury a oddechu. K tomu potřebuje vedení Starezu od vedení města volnou ruku,« posteskl si Urbanec.
Ve starých mapách z r. 1815 je zakreslena na území Riviéry klasicistní budova lázní ( Baadhaus ) s přiléhajícím lesem Schreywald za řekou. Pro výstavbu vodovodu zakoupilo r. 1860 město pozemky u Svratky a Kamenný mlýn s jezem na Svratce. V sedmdesátých letech postavilo s Angličanem Thomasem Dosedem vodovod, který fungoval včetně vodárny s parními čerpadly do 20. století. Pod vodárnou byl areál nádrží a na vodárenskou soustavu nádrží navazovaly Říční lázně Riviéra.
(vž)
Zastupitelé ve filtrační stanici vody bazénů. Je pod budovou šaten.
Napouštějí jeden z bazénů bněnské Riviéry.
Zastupitelé při obhlídce areálu brněnské Riviéry.
